Prohlášení o publikační etice a nekalých praktikách

Náš časopis se řídí etickými zásadami, které vycházejí z doporučení COPE Code of Conduct and Best Practice Guidelines for Journal Editors (viz https://publicationethics.org). Dodržování standardů etického chování se očekává od všech zúčastněných stran: redakce, autorů, recenzentů a vydavatele.

Redakce (jejíž činnost je koordinována šéfredaktorem) je zodpovědná za to, jaký článek bude v časopise publikován. Zaslané rukopisy se snaží hodnotit na základě jejich intelektuálního obsahu a akademických standardů. Její rozhodování může být spoluutvářeno názory redakční rady a vydavatele a řídí se právními předpisy (například porušení copyrightu či plagiátorství).
Redakce musí zajistit férové anonymní recenzní řízení. Obdržené rukopisy jsou nejprve přehlédnuty redakcí, která je může vyloučit z recenzního řízení, a to buď proto, že jejich téma není slučitelné se zaměřením časopisu, anebo kvůli nízké akademické kvalitě. Články, které jsou vhodné k recenznímu řízení, jsou následně zaslány dvěma odborníkům v oboru. Posuzovatelé, kteří o sobě navzájem nevědí, mohou článek hodnotit třemi způsoby: jako vhodný k okamžitému publikování, jako publikovatelný po zapracování připomínek a komentářů nebo jako nevhodný k publikování. Posudky zpravidla obsahují explicitní doporučení, jak článek zlepšit. Komentáře posuzovatelů jsou zaslány autorovi.
Redakce rovněž zajistí, aby všechny informace týkající se zaslaných rukopisů byly důvěrné. Nesmí poskytnout žádnou informaci o zaslaném rukopisu nikomu jinému než autorovi, posuzovatelům, možným posuzovatelům, dalším redakčním poradcům, případně v určitých případech členům redakční rady či vydavateli.
Na jakékoli neetické chování by měla být upozorněna redakce, případně vydavatel. Kdokoli informuje redakci nebo vydavatele o nějakých nekalých praktikách, měl by poskytnout dostatečné informace a evidenci, aby mohlo být zahájeno šetření. Ke všem podnětům by mělo být přistupováno se stejnou vážností, a to přinejmenším do té doby, než bude dosaženo nějakého rozhodnutí nebo závěru. Každý nahlášený případ neetického publikačního chování musí být zohledněn, i kdyby se jednalo o již dříve publikovaný článek. Pokud je redakce upozorněna na neetické publikační praktiky, ať již zaslaných rukopisů nebo publikovaných článků, měla by měla podniknout odpovídající opatření.
Autoři by měli zaručit, že rukopis představuje jejich vlastní, originální dílo. Kromě toho musí zaručit, že rukopis nebyl publikován již dříve, ani že nebyl zároveň zaslán k publikování do jiného časopisu. Paralelní zaslání rukopisu do jiného časopisu je porušení publikační etiky.
Autoři zasílající své rukopisy k publikování do časopisu jako svá originální díla potvrzují, že zaslané články představují jejich vlastní autorské příspěvky a nebyly kopírovány ani plagiovány z jiných děl (ať již jako celek nebo částečně). Autoři musejí řádně odkázat na každé dílo nebo slova jiných autorů, přispěvovatelů nebo zdrojů. Podvodné nebo vědomě nepřesné prohlášení a plagiátorství ve všech podobách (počínaje „opomenutím“ cizího článku až po kopírování nebo parafrázování pasáží z cizích děl bez jasného označení) představují neetické chování a jsou nepřijatelné.
Autorství je omezeno na ty, kdo v daném článku přispěli signifikantním způsobem k jeho koncepci, návrhu, provedení nebo interpretaci. Hlavní autor musí zajistit plný souhlas všech spoluautorů, pokud jde o schválení závěrečné verze článku a jeho publikování.
Všechny články musí být redakci zaslány elektronicky.
Od autorů nejsou vyžadovány žádné poplatky za redakční práce prováděné na zaslaném rukopisu. V zaslaných rukopisech by se autoři měli držet publikačních a citačních zvyklostí časopisu (například citační praxe, používání zkratek atd.), které jsou uváděny v „Pokynech pro autory“ na stránkách časopisu www.aither.eu .
Časopis je bezplatně přístupný na internetu. Autoři souhlasí s neomezeným přístupem k jejich článkům, který z bezplatné dostupnosti na internetu vyplývá.
Recenzní řízení pomáhá redakci při formulování redakčních rozhodnutí a prostřednictvím redakční komunikace s autory může zároveň pomoci autorům zlepšit jejich články.
Recenzenti pracují pro časopis dobrovolně a mohou odmítnout posoudit zaslaný text. Ti, kdo se necítí být dostatečně kvalifikováni anebo schopni (například kvůli pracovnímu vytížení) vypracovat recenzní posudek, by to měli dát neprodleně vědět redakci, a tak vystoupit z recenzního procesu. Recenzenti, kteří se rozhodnou vypracovat posudek, by ho měli dodat do čtyř týdnů.
Před započetím recenzního řízení by měli recenzenti vyjasnit případné střety zájmu.
Každý rukopis určený k recenznímu řízení představuje důvěrný dokument. Pokud k tomu neexistuje redakční oprávnění, nesmí být rukopis nikomu ukázán, ani s nikým diskutován.
Recenzní posudek musí být nestranný. Recenzentovy komentáře a postřehy by měly autorovi poskytovat detailní a konstruktivní zpětnou vazbu pro zlepšení jeho díla.
Pokud jim to jejich znalosti dovolí, měli by recenzenti odhalit relevantní publikovaná díla, která nebyla autorem citována, a zároveň by měli upozornit redakci na případné podobnosti nebo překryvy mezi posuzovaným rukopisem a jakýmkoli jiným publikovaným textem.